Heslo Jednoty bratrské duben 2020: Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné. (1. list Pavlův do Korintu 15,42)

Pokud chceme pochopit toto heslo, přečtěme si celou 15. kapitolu z 1. listu do Korintu. Je to úžasná kapitola, které bychom měli věnovat pozornost zvlášť v této době. Hovoří o nás samých, až jednou vejdeme do Boží slávy. Pán Ježíš vstal z mrtvých, skutečně vstal z mrtvých! To je nejradostnější skutečnost Velikonoc. Měli bychom si však uvědomit, že ap. Pavel v téže kapitole napsal velmi závažné slovo: Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí! (v. 19)

Pavel popisuje lidské tělo, které zemře jako pomíjitelné a vstane jako nepomíjitelné. Naše těla jsou vystavena nemocem, stárneme a jednou zemřeme – pokud předtím nepřijde Pán Ježíš ve své slávě.

Naše vzkříšené tělo bude osvobozeno od nemocí, zkázy a zmaru. Mrtvé tělo není ani majestátní, ani slavné, ať už byl někdo králem, prezidentem, ministrem nebo pouhým sluhou.

Až vstaneme z mrtvých, nebudeme mít vrásky, jizvy po operacích či úrazech, nebudeme mít rysy stáří ani stopy hříchu. Na konci našeho života nám ubývají síly, až zcela zmizí, ve věčnosti budeme mít všichni schopnosti, které si nedovedeme ani představit.

Všimněme si Pavlových protikladů:

  1. Zasívá se pomíjitelné, ale vstane nepomíjitelné.
  2. Zasívá se v poníženosti, ale vstane v slávě.
  3. Zasívá se v slabosti, ale vstane v moci.
  4. Zasívá se přirozené, ale vstane duchovní.

Z toho plyne, že je-li tělo přirozené, je také tělo duchovní. První je ovládáno duší, druhé duchem. Před příchodem hříchu na svět mělo tělo postavení, které patřilo a bylo vyhrazeno duchu. Mělo jiné vlastnosti, než má dnes.

Po vzkříšení bude mít duch opět vládnoucí postavení, jak si přál Bůh, když nás stvořil ke svému obrazu. To je naše naděje, k níž vzhlížíme a která bude naplněna, pokud věříme tomu, kterého Bůh poslal na svět, aby nás vykoupil z hříchu. Je jím Pán Ježíš Kristus.

Žijeme v době, ve které se může stát, že se začne kolem nás hroutit vše, na čem jsme si zakládali. Jistě se změní žebříček hodnot, které jsme považovali na správné. Koronavirus omezil naše aktivity na nejmenší míru.    Chybí nám společenství, které jsme měli u Božího Slova. Neztrácejme naději, kterou máme v živém Bohu. Bible je plná povzbudivých slov, která potřebujeme, abychom neztráceli naději. Víme, že těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému. Buďme dobré mysli! Čtěme Bibli, přimlouvejme se jedni za druhé i za celý svět, aby se nad námi Pán Bůh smiloval.

Přeji všem bratřím, sestrám a přátelům našeho sboru, abychom během letošních Velikonoc (přestože se společně nesejdeme) prožívali tím více Boží lásku, pokoj, radost, jistotu spasení a věčného života!

Jaromír Vlček