Heslo Jednoty bratrské červenec 2022: Po Bohu žízním, po živém Bohu. Žalm 42,3

Jaromír Vlček

Žízeň je pocit, který je vyvolán nedostatkem tekutin, zejména vody. Člověk, který nepije, zemře za 5 dnů. Žízeň je touha ukonejšit touhu lidského srdce po něčem neobyčejném, co se snad ani nedá popsat. Je to především touha po věčnosti, který nám byla dána do vínku.

Výstižně je to popsáno v Knize Kazatel: On všechno učinil krásně a v pravý čas, lidem dal do srdce i touhu po věčnosti, jenže člověk nevystihne začátek ani konec díla, jež Bůh koná. (3,11)

Autor tohoto žalmu pocítil, co je žízeň ve vyprahlé krajině, v níž není voda. Bez vody se nedá žít. Potřebujeme ji každý den. Každý, kdo pocítil velikou žízeň v parném létě, to ví zcela bezpečně.

V tomto žalmu nejde o uhašení tělesné žízně. Žalmista v něm doslova prahne po tom, čeho se mu nedostává. Vzpomíná na krásné chvíle, kdy se ubíral cestou do společenství Božího lidu, trpí a sténá po Boží blízkosti. Potřebuje Boha a čeká na něho, až mu bude znovu vzdávat chválu, až pominou všechny problémy života, úzkosti. Touží mu být blízko.

Tuto lidskou touhu překrásně vyjádřil Antonín Dvořák v 6. biblické písni. Dobře znal Knihu žalmů a z ní vybral několik veršů z žalmů 61 a 63.

Bůh silný můj ty jsi, Tebe hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody. A tak abych tobě dobrořečil, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

Touhu (žízeň) lidského srdce neukojí dostatek peněz ani zážitkové poznávání čehokoli, ale jedině Bůh. Augustin (354-430), jeden z nejvýznamnějších raně křesťanských filozofů a teologů,, pověděl: Stvořil jsi nás pro sebe, Pane, a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě.

Po čem toužíme my?