Heslo Jednoty bratrské květen 2024: „Všechno je mi dovoleno“ – ano, ale ne všechno prospívá. „Všechno je mi dovoleno“ – ano, ale ničím se nedám zotročit. 1. Korintským 6,12

Jaromír Vlček

Křesťanský sbor v přístavním řeckém městě Korintu, jak o něm čteme v Pavlově prvním listu, byl poznamenán dvojí skutečností. Na jedné straně tělesnost, na druhé duchovnost. Svědčí o tom několik významných kapitol.

Pisatel listu ap. Pavel měl na mysli ve vylosovaném heslu tohoto měsíce zřejmě obojí. Některé oddíly jsou méně snadné k pochopení. Pokud bychom k nim přistupovali z lidské stránky, mohlo by nás to zavést nejen do zákonictví, ale i do hříchu. Je nám skutečně všechno dovoleno? V listu do Tesaloniky Pavel píše: Všecko zkoumejte, dobrého se držte; zlého se chraňte v každé podobě. (1 Te 5,21.22) Věřící člověk se nesmí stát otrokem vlastních sklonů a všechno, co dělá, má prospívat jeho životu. Jde o intimitu i otevřenost navenek. Jsme vystaveni mnoha svodům Zlého. Nemáme mu podléhat a nechat se jím zotročit. Jde i o jídlo, které nám může zavést do obžerství i opilství.

Myslíme si, že jsme moudří, ale často jednáme pošetile. Moudrý král Šalomoun napsal mnoho užitečných přísloví. Za všechny snad jedno: Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej. Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky. Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať. (Přísloví 3,5-7)

Svoboda není v tom, že dělám, co chci a neberu ohled na druhé, ale v tom, že jsem osvobozen od toho, co mi může uškodit.

Přece však je naděje, kterou rovněž uvádí moudrý král Šalomoun:

Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí. (Přísloví 24,16)

Snad pochopíme, že to, o čem si myslíme, že je dobré, nemusí být dobré. Ap. Pavel radí i nám: Sami sebe se ptejte, zda vskutku žijete z víry, sami sebe zkoumejte. (2 K 13,5)